Mexické restaurace byly populární tak koncem 90. let, mě pak k podobným jídlům inspiroval syn po návratu z Nového Mexika. Přivezl mi i jednu kuchařku ze Santa Fé. Ostatně podrobněji si o tom můžete přečíst v Zrnkách všehochuti.
Syn dostal zprostředkované pozvání od jedné akční seniorky, která u sebe ubytovávala studenty na středoškolské výměnné pobyty, i jednoho jeho bratrance. A jen tak mimochodem zrovna žila v Novém Mexiku. Tedy přesně v místech, která syn toužil jako milovník indiánů navštívit od dětství. A jestli vzpomenete na film Mackennovo zlato s Gregory Peckem, tak všechna ta místa z mapy Zlatého údolí jsou v okolí. Cesta na Jihozápad se mu vydařila, ale o jeho zážitcích psát nebudu. Něco reálií jsme si už nastudovali předem, taky jsem byla zvědavá, co ho tam může čekat. Třeba jsem objevila typickou otázku pro Nové Mexiko: Red or green? Správná odpověď je: Christmas. Tak se totiž ptají v hospodě, jakou omáčku k jídlu si dáte, z červených nebo zelených paprik? A obě dohromady jsou Vánoce. Syn to opravdu jednou použil, když byl na nějakém výletě s místním turistickým spolkem, a sklidil u účastnic velké ovace, že to zná. Jinak ale říkal, že obě ty omáčky chutnají prakticky stejně, jsou hlavně pálivé a jinak nic zvláštního. Chutnalo mu guacamole, to se tu ještě nedělalo. Předvedl, vyzkoušeli jsme.
Nějaké to čili s tortilou jsem už tehdy doma dělala, on je to pokrm hodně variabilní. Samozřejmě můžete vynechat ta koření, která vám nechutnají, jen pozor, aby pak výsledek byl k rozpoznání od guláše… ale prodává se i nějaká mexická směs koření, i ta se dá použít. Přidává se i kousek hořké čokolády, což jsem taky vyzkoušela, ale v chuti mezi ostatními ingrediencemi čokoláda zcela zanikla, tak jsem to už neopakovala.
Chuťově jsem to trefila, i když jsem některé ingredience vynechala – ale základní myšlenku čili jsem zachovala a s výhodou recept využila k zpracování hovězí konzervy. Totiž muž obměňuje zásoby na dobu nouze, a tak hledám, jak tu konzervu šikovně použít. Už mám lety vyzkoušených několik tipů, kde se taková ta její lehká pachuť ztratí: guláš, segedin, cukety plněné masovou nádivkou s rajčaty nebo právě chili con carne (španělsky psáno s jedním l).
Momentálně jsem dokonce vynechala i čerstvou papriku a přidala pórek. Hlavně že mi to strávníci schválili:) Co jsem do toho čili všechno dala?
Orestovala jsem na oleji (sádlo se nehodí) celý pór, nakrájený na kolečka, jednu velkou cibuli a dva řapíky celeru. Zeleninu jsem jen dala ke straně pánve a opekla i hovězí maso z konzervy, nakrájené na kostičky. Může se dát hovězí maso mleté nebo pokrájené na drobnější nudličky, ale s vepřovým to není dobré. Možná by šlo ještě tak krůtí ze stehen nebo klidně sójové nudličky (předem povařené ve vývaru). Kořenila jsem pepřem, paprikou sladkou i pálivou, tymiánem, rozmarýnem, česnekem, další recepty uvádějí i skořici, koriandr, římský kmín, majoránku. Přidala jsem konzervu červených fazolí i s většinou nálevu, konzervu sekaných rajčat, trochu podlila vodou (i trochu vína může být) a nechala vše necelou půlhodinku podusit, aby se chutě propojily.
Je to snadné a rychlé jídlo, a když použijete suroviny za akční ceny, i dosti úsporné – byly toho pěkné čtyři porce po cca 30 Kč. Jako příloha se hodí dobrý chléb, pečivo, ale i rýže nebo noky.
Další mexické tipy obrazem, fazole zde, guacamole jen tady bez obrázků.
Nejnovější komentáře